Kdyby věci uměly mluvit
Kdysi dávno, když jsem bývala ještě hodně malá, mívala jsem často velmi zvláštní myšlenky. Začínalo to představami toho, že jsem se narodila chlapcem a můj bratr dívkou, přičemž jsme po narození museli jít na operaci, aby nám doktoři v nemocnici vyměnili pohlavní orgány. A končilo to věčnou panickou hrůzou z toho, že mi jednou moje hračky oplatí to, jak se k nim chovám. Vzpomínám na ten den, kdy jsem několik svých hraček vyhodila z pátého patra do mrazu, abych vyzkoumala, jestli tenhle výlet přežijí, a pak jsem je ještě dvě hodiny nalévala zázvorovým čajem, aby náhodou nebyly nemocné. Dokonce jsem je i nechala spát ve své vlastní posteli a sama jsem spala na zemi. Jen, aby na mě náhodou nevzaly nůž a v noci mě potají nepřišly zavraždit. Dospělo to až do té fáze, že jsem koberec zavřela na balkon, aby mne v noci nemohl při spánku udusit. Ono by nakonec i stačilo, kdyby věci pouze mluvily. Jen tahle představa samotná je dost děsivá.
Když jsem se rozhodla, že budu psát fejeton na tohle téma, bylo to při odchodu ze školy a představovala jsem si, že by kterákoli z věcí, které se nacházejí okolo mne, dokázala mluvit. Nakonec to dopadlo tak, že jsem raději jela někam daleko od města, do přírody, někam, kde se žádná věc nenachází. Už na záchodě ve škole jsem totiž od záchodové mísy dostala vynadáno, že na ni „seru“. Při východu ze školy se na mě nejdřív rozkřikly schody, že s nimi jednám bezohledně. A pak už to jelo. V metru mi bylo moc líto sedaček, protože při představě, že na mně sedí 150 kilový smradlavý bezdomovec, se mi opravdu zvedal žaludek. A sama jsem nedokázala snášet výčitky svědomí za to, že nejsem schopná jim nijak pomoci, když ony samy jsou vůči nám, bezohledným lidem, naprosto bezmocné. Nechtěla jsem se chytat tyčí, protože jsem měla strach, že bych snad některé z nich mohla strčit ruku do oka. A neustálé nadávky se na mě hrnuly ze všech stran, protože věci věděly moc dobře, že je slyším. Dveře si neustále stěžovaly na to, že i když lidem říkají, aby „ukončili výstup a nástup, protože se zavírají“, lidé do nich kopou. A to vlastně plní příkazy jiných lidí. Naříkání samotného metra opravdu nešlo přeslechnout, jeho vagóny vzdychaly do rytmu jízdy a přitom si neustále stěžovaly, že nedostávají k jídlu dost elektřiny. Nejhorší na tom všem bylo, že se od toho nedalo utéci. Věci byly opravdu naprosto na každém kroku. Řvaly na mě koše, výlohy, obchody, domy, žvýkačky, slupky od banánů, naprosto všechno!
Teď jsem v neustálém strachu skrytá uprostřed Krčského lesa, už několik týdnů jsem neviděla lidskou duši. Sedím tu v zimě mezi stromy pouze v podprsence, protože to byl jediný kus oblečení, který mi nenadával za to, že ho mám na sobě. A čekám na jistou smrt, kterou mi přinese buď mluvící záchod, moje hračky z dětství, anebo jeden umělý zub, který mi neustále vyčítá, jak mi smrdí z pusy. Ach, jak jsou ty věci mocné! Je možné, že se v nich skrývá síla, která nám může v budoucnu podrazit nohy a všechny do jednoho nás zničit? Tahle otázka doopravdy stojí za úvahu. Možná bychom měli všechny věci pro jistotu zničit.
(Tento fejeton jsem psala v roce 2013 do školy na téma Kdyby věci uměly mluvit)
Barbora Kubantová
Královský den se stylem, aneb opravdu už to nemůže být horší?
~Jeden den ze studentského života v Amsterdamu – následující text je plný nadsázek, nicméně všechny události se v tomto pořadí opravdu udály během jednoho dne
Barbora Kubantová
Hrůzná cesta Flixbusem
“Kdy letíš?” “V kolik ti to letí?” “Veze tě někdo na letiště?” Máme radost, že po dlouhé době slyšíme češtinu a s úsměvem na tváři nasedáme do autobusu. To ještě nevíme, že jsme si měly úsměv raději šetřit na naši noční projížďku.
Barbora Kubantová
Cestování za studiem do Brna
To se takhle jednou rozhodnete, že ačkoliv jste Pražák jak Brno, chtěli byste studovat někde jinde než v Praze.
Barbora Kubantová
Maska
Muž byl vysoký. Hodně vysoký. Vyšší než většina lidí, které si dokážete představit. Ruce měl svalnaté a celé potetované.
Barbora Kubantová
Cestopis z Motola
Tak jo. Zase jsem se rozhodla napsat fejeton, i když to možná fejeton ani nebude, protože fejetony mi prý nejdou. Tak jsem se rozhodla napsat text, který vás pobaví.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Prodej stavebního pozemku Kněžice v Lužických horách - Jablonné v Podještědí
Jablonné v Podještědí, okres Liberec
3 900 000 Kč
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 757x
Nemám ráda kritiku umění. Může ho tvořit každý už jen tím, jak žije. A proto se při čtení mých řádků zastavte a v klidu si dejte šálek kávy. Sedněte si na nějaké příjemné vyhřáté místo. Přestaňte soudit a pouze vnímejte atmosféru.