Panenka

Holčička stála na okraji postele a hrála si. V ruce držela překrásnou porcelánovou panenku. Panenka měla své jméno, svou maminku a svůj domov. Měla lásku. Pro holčičku byla její porcelánová panenka vším. V její přítomnosti se nebála cokoli dělat ani cokoli říkat. Milovala tyhle přátelské momenty. Jenom s ní se smála. Jen s ní také plakala. Tak jako tak byly momenty, které spolu prožívaly, velice intenzivní. Panenka v rukou holčičky ožívala, tak jak si to nikdo nedokáže představit. Byla z ní normální živá bytost. To, co se na tom ale holčičce líbilo nejvíc, bylo že panenka ožívala podle toho, jak se holčičce chtělo. Když před sebou chtěla mít mrtvou panenku, se kterou si mohla házet ze strany na stranu, nahoru a dolů, šlo to. Když před sebou chtěla mít loutku, která byla napůl živoucí, ale udělala všechno to, co holčička chtěla, také to šlo. A když před sebou chtěla mít živoucí bytost, se kterou si mohla hrát, jakoby to byl opravdový člověk, také to šlo. Byla to taková vděčná služka. Až do určitého okamžiku.

Nastal moment, kdy se to panence přestalo líbit. To neustálé tahání za nohy, za ruce, za vlasy a za srdce ji přestalo bavit. Dříve se snažila holčičce udělat radost tím, že si to nechávala líbit, vůbec se nehýbala, anebo naopak hrála, že křičí a vyvádí. Potom společně s holčičkou v klidu domova poklidně poseděly a všechno bylo zase dobré. Byla to prostě jen hra. Ale v jeden moment to přestávala být hra. čím byla holčička starší, tím více nabývala hra na zběsilosti a neurvalosti a už tam přestávala být hranice mezi hrou a realitou. Ty dvě splývaly dohromady. Holčička si to neuvědomovala a panenka neměla jak by to holčičce řekla. Ta v tom totiž viděla pouze hru. Najednou začala holčička panenku házet na zem a porcelánové části jejího těla se postupně rozbíjely. Holčička byla však jako zblázněná a vůbec si nevšímala pokusů panenky o útěk. Byla to přece jen hra. Panenka sebrala všechny své síly a začala se postupně zvětšovat, holčička se jí ani nebála. Teď měla před sebou živoucí bytost, se kterou si mohla dělat, co chtěla. Nepřemýšlela o důvodu, proč se panenka změnila v opravdickou pannu s porcelánovou hlavou. Hrála si s ní dál. Házela ji z postele na zem, ze strany na stranu, tahala ji za vlasy. Panence postupně docházely lidské síly a zmohla se pouze na to být loutkou. Levá ruka vpravo, pravá ruka nahoru, koleno pokrčit...

A už to nrmohla vydržet. Rozeběhla se proti holčičce a vší silou ji povalila na zem. Teprve teď nebyla služkou, v moment největšího utrpení našla své vlastní vědomí, svou vlastní čest a svou sílu. Pouze svou. Holčička ležela na zemi a v očích měla děs. Také ona sama poznala význam téhle reálné hry. ústa se jí zužovala a ona se bála čím dá tím více. V očích měla jednu jedinou prosbu. Ale panenka byla nemilosrdná. Navíc teď už pochopila moc dobře, co to znamená být ten silnější. Na hlavu holčičce nasadila zbytek své porcelánové hlavičky a vzhledem k tomu, že holčička neuměla přes porcelán vidět, stala se takovou nešťastnou loutkou, panenka si zase teď hrála s ní. A najednou jí bylo všechno jedno. čím šťastnější byla, tím více se zvětšovala. Byla čím dál tím větší a čím dál tím více točila dokolečka s holčičkou. Panenka se začínala sama bát. Chtěla holčičku pustit, ale nejednou nevěděla jak. Bála se, cítila, že je znovu loutkou. Avšak tentokrát to bylo horší, nevěděla, kdo ji ovládá. Nevěděla, jestli to je ona sama, nebo někdo jiný. To už dávno nevěděla. Jen cítila, jak se čím dál tím vice zvětšuje a postupně zjišťovala, že se točí také. Poté si všimla bělovlasé postavy zahalené v plášti, jak přichází dveřmi do pokoje. Ta postava luskla, a najednou tam stála pouze krásná zmatená holčička v panenkovských šatech. široko daleko nebyl nikdo jiný. Dokonce ani kouzelník ne.

Autor: Barbora Kubantová | čtvrtek 25.12.2014 18:10 | karma článku: 9,30 | přečteno: 863x
  • Další články autora

Barbora Kubantová

Královský den se stylem, aneb opravdu už to nemůže být horší?

~Jeden den ze studentského života v Amsterdamu – následující text je plný nadsázek, nicméně všechny události se v tomto pořadí opravdu udály během jednoho dne

1.5.2021 v 12:20 | Karma: 11,10 | Přečteno: 558x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Hrůzná cesta Flixbusem

“Kdy letíš?” “V kolik ti to letí?” “Veze tě někdo na letiště?” Máme radost, že po dlouhé době slyšíme češtinu a s úsměvem na tváři nasedáme do autobusu. To ještě nevíme, že jsme si měly úsměv raději šetřit na naši noční projížďku.

21.10.2019 v 13:40 | Karma: 44,45 | Přečteno: 22164x | Poezie a próza

Barbora Kubantová

Cestování za studiem do Brna

To se takhle jednou rozhodnete, že ačkoliv jste Pražák jak Brno, chtěli byste studovat někde jinde než v Praze.

20.1.2019 v 15:41 | Karma: 17,99 | Přečteno: 1465x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Maska

Muž byl vysoký. Hodně vysoký. Vyšší než většina lidí, které si dokážete představit. Ruce měl svalnaté a celé potetované.

1.4.2018 v 23:10 | Karma: 6,79 | Přečteno: 562x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Cestopis z Motola

Tak jo. Zase jsem se rozhodla napsat fejeton, i když to možná fejeton ani nebude, protože fejetony mi prý nejdou. Tak jsem se rozhodla napsat text, který vás pobaví.

10.3.2018 v 13:26 | Karma: 19,08 | Přečteno: 881x | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Atentátník přiznal u soudu vinu. Ficův stav se lepší, převoz ještě není možný

18. května 2024  11:09,  aktualizováno  13:07

Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...

Soud řeší obchody s počítači, obžalovaní údajně obrali stát o 180 milionů

26. ledna 2016  15:03,  aktualizováno  18.5 13:05

Ostravský krajský soud se začal zabývat obřími karuselovými obchody s výpočetní technikou. Pět...

GLOSA: TOP 09 jako KDS neboli ocásek ODS. Taky se v ní zřejmě tiše rozplyne

18. května 2024

Premium Jako by po volbách někdo TOP 09 polil mrtvou vodou. Místo aby s tím něco dělala, v poslední době...

Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu

18. května 2024  12:35

V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 58
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 757x
 

 Nemám ráda kritiku umění. Může ho tvořit každý už jen tím, jak žije. A proto se při čtení mých řádků zastavte a v klidu si dejte šálek kávy. Sedněte si na nějaké příjemné vyhřáté místo. Přestaňte soudit a pouze vnímejte atmosféru.