Cestování za studiem do Brna

To se takhle jednou rozhodnete, že ačkoliv jste Pražák jak Brno, chtěli byste studovat někde jinde než v Praze. 

Po zdlouhavém uvažování si vyberete Brno, ačkoliv se o něm v Praze moc hezkých věcí neříká, tedy spíše se o něm neříká vůbec nic.Totéž si ale ostatně říkají nejspíš i Brňáci, tak si s tím hlavu moc nelámete a podáte si přihlášku na univerzitu do Brna. Důvodů, proč studuji v Brně, i když jsem z Prahy je více a asi není nutností v tomto textu všechny tyto důvody rozebírat, protože výsledek zůstává pořád stejný; studuji v Brně.

Před začátkem studií, při cestě na přijímací zkoušky, si říkáte, jak to bude hezké jezdit do školy vlakem. „Vždyť je to jako cesta na nějaký výlet,“ nebo „Pohled z okna je pohádkový,“ „Ve vlaku vždycky stihnu spoustu práce a krásně se mi tu přemýšlí,“ napadá vás. Představujete si tak nejšťastnější léta svého života. To vám ale ještě nedochází, že jste se upsali k jednomu z největších hororů svého života. Při cestě na přijímačky s jednou taškou, ve které máte občanský průkaz, kapesníky, talisman, kávu, svou ranní úzkost, mladickou nerozvážnost a pár zápisků vás nenapadá scénář budoucnosti vašeho já. 

Nenapadá vás, že za pár měsíců budete každý týden cestovat do Brna a z Brna s batohem plným špinavého prádla na vyprání do vaší pražské pračky. Občas budete jezdit i s batohem plným čistého prádla, a to bude plné dýňové polévky, která se vám tam po cestě rozlila. Nenapadá vás ani že budete jezdit nacpaní mezi třemi dalšími dámami, poněkud korpulentnějšími než jste vy sami, v uličce, kam se podle všech vašich výpočtů v jiných dimenzích než ve vlaku, vejde jen jedna z nich. Nenapadá vás, že v této pozici budete ze svého čistého prádla umývat dýňovou polévku, vysypávat si z knih rozsypané kafe a zároveň obědvat těstoviny z krabičky. Protože jste si samozřejmě barvili, že budete sedět sami u stolečku, koukat se na pohádkovou krajinu za oknem, obědvat a u toho si radostně užívat života. Místo toho si teď připadáte jako sardinka v konzervě. A to ještě nesmím zapomenout dodat, že pokud jste si doma nedošli na záchod, nebo jste si v této situaci dovolili dát například kávu, musíte si nějak přes hromady studentských těl, která také jedou za studiem do Brna, prorazit cestu někam, kam byste za normálních okolností nevlezli ani v té nejhorší noční můře. Na záchod ve vlaku. Moč se pomalu až vylévá zpoza záchodových dveří ven a uvnitř si připadáte jako vprostřed jímky. Stejně vám ale nezbývá nic jiného než se přes moč přeplavit až k záchodové míse. Frustraci z cestování jste si naneštěstí zapomněli v kapse od kalhot, takže se buď stresujete, že vám někdo sebere počítač, který jste zanechali na svém strategickém místě mezi první a druhou korpulentní dámou, anebo hledáte vhodné místo nad mořem moči na uskladnění vašeho milovaného drahého počítače. Nakonec ho buď pokládáte do něčeho, o čem doufáte, že je vylitá voda z kohoutku, a pak celou dobu balancování nad záchodovou mísou sledujete, jestli dovnitř spadnete dříve vy, nebo on. Anebo ho celou dobu držíte v rukou, takže uprostřed zápolení s rozjetým vlakem a mořem moči, ještě zápolíte s vaším počítačem. A frustraci v kapse samozřejmě máte stále dál.

Ve dny, kdy se vám poštěstí a stihnete si udělat rezervaci, takže sedíte a snažíte se být neviditelní před lidmi, kteří se tlačí mezi korpulentními dámami, váš život ale bohužel také nemusí být tak šťastný, jak jste si mysleli. Může se totiž stát, že například jedete na zkoušku, a ačkoliv jedete v tichém vagónu, jeho návštěvníci si název „tichý“, vyložili nejspíš jako „hádejte se zde, mlaskejte, chrápejte, chlastejte vodku, anebo si zde vyřizujte své pracovní hovory“. Jelikož jste od přírody přizpůsobivá nátura, raději si do sluchátek pustíte zvuky moře a snažíte se přes hádku páru za vámi o tom, jestli je žena vedle vás kurva, protože šla na záchod hned po pánovi za vašimi zády, anebo ne, učit. Jenže mezitím se mezi korpulentními dámami prohání security pánové, s jejichž vzhledem se ve vlaku cítíte opravdu o něco bezpečněji než před nástupem, nebo si uvědomíte, že ten, kdo v tomhle vagónu tolik smrdí, nejste vy a vaše špinavé prádlo, ale ten pán, vedle kterého máte rezervaci. Naštěstí už jste v cílové stanici, takže můžete s radostí, že vlak naplnil vaši hodinovou rezervu při cestě na zkoušku, vyrazit s batohem plným polévky a nadávek od pána sedícího za vámi naprosto čerství do školy.

Při přesunu Hlavního nádraží v Brně doprostřed polí se z vašich vysněných dvou a půl hodin cestování, stává sto hodin cestování plus čekání na zpožděný vlak venku před buňkami, které normálně používají dělníci na stavbě a dnes mají sloužit jako čekárna. Bohužel jsou ale po strop zaplněné studenty z vlakové dimenze, tudíž raději stojíte venku a doufáte, že do příjezdu vlaku zemře uvnitř někdo dřív na namačkání, než vy na zimu. 

Krajina za oknem ubíhá a vy máte krosnu nabitou polévkou, mlékem, chlebem a spoustou dalších věcí, takže si ale stále můžete připadat, jakože jedete na výlet, i když tam jezdíte každý týden tímto způsobem. Vaše ranní úzkost je však stále s vámi.

Autor: Barbora Kubantová | neděle 20.1.2019 15:41 | karma článku: 17,99 | přečteno: 1465x
  • Další články autora

Barbora Kubantová

Královský den se stylem, aneb opravdu už to nemůže být horší?

~Jeden den ze studentského života v Amsterdamu – následující text je plný nadsázek, nicméně všechny události se v tomto pořadí opravdu udály během jednoho dne

1.5.2021 v 12:20 | Karma: 11,10 | Přečteno: 558x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Hrůzná cesta Flixbusem

“Kdy letíš?” “V kolik ti to letí?” “Veze tě někdo na letiště?” Máme radost, že po dlouhé době slyšíme češtinu a s úsměvem na tváři nasedáme do autobusu. To ještě nevíme, že jsme si měly úsměv raději šetřit na naši noční projížďku.

21.10.2019 v 13:40 | Karma: 44,45 | Přečteno: 22163x | Poezie a próza

Barbora Kubantová

Maska

Muž byl vysoký. Hodně vysoký. Vyšší než většina lidí, které si dokážete představit. Ruce měl svalnaté a celé potetované.

1.4.2018 v 23:10 | Karma: 6,79 | Přečteno: 562x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Cestopis z Motola

Tak jo. Zase jsem se rozhodla napsat fejeton, i když to možná fejeton ani nebude, protože fejetony mi prý nejdou. Tak jsem se rozhodla napsat text, který vás pobaví.

10.3.2018 v 13:26 | Karma: 19,08 | Přečteno: 881x | Poezie a próza

Barbora Kubantová

Moře mlhy

Večer si dáš špatné víno a cigaretu, oči a rty ti vysuší, pláč se ti zasekne v hrdle, srdce se ti rozbuší a stáhne,

15.1.2017 v 13:46 | Karma: 5,64 | Přečteno: 186x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Světlo vs Stín

Deprese je jediná jistota, kterou ti život může dát. Když se potřebuješ něčeho chytit, často ti život nenabídne ani pomocnou ruku ani provaz. Často ti nenabídne ani tu tolik očekávanou smrt, ale pouze ti hází klacky pod nohy.

25.11.2016 v 17:48 | Karma: 9,29 | Přečteno: 162x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Smějící se bestie

Smějící se bestie. To je reprezentace vysokoškoláků, kteří kráčí po ulici prezentováni číslem v systému internetu.

31.10.2016 v 17:49 | Karma: 10,27 | Přečteno: 757x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Hledání bydlení/ smyslu života?

Letos jsme se s M dohodly, že budeme bydlet spolu, protože budeme studovat ve stejném městě. Přišlo nám to jako nejlepší nápad.

3.9.2016 v 20:51 | Karma: 11,19 | Přečteno: 402x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Smrt

Dívka s roztrhanými punčochami si hrála v louži. Cákala si vodu na nohy a vůbec jí nevadilo, že bude mít na punčochách fleky. Tmavá voda se na punčochách rozpila a zbarvila je do hněda.

26.4.2016 v 16:46 | Karma: 7,19 | Přečteno: 605x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Facebook

Seděla venku pod stromem a bylo jí smutno. Nevěděla proč a to bylo to nejhorší. Měla všechno, co by si každý mohl přát, ale to byl možná ten problém. Měla hodného manžela, dům, auto, práci, která ji moc nebavila. Ale co na tom?

24.11.2015 v 23:03 | Karma: 6,57 | Přečteno: 409x | Diskuse| Ostatní

Barbora Kubantová

Apokalypsa/Zjevení

Ozvala se rána. Jakoby někdo proříznul plátno ostrým nožem. Ozvala se řezná rána. Probudil se a z čela mu stékal pot. Řinul se mu do očí a musel si ho stírat hřbetem ruky. Bál se podívat z okna, protože tušil, co tam uvidí.

11.11.2015 v 20:09 | Karma: 6,61 | Přečteno: 437x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Co s nimi?

Krabičky, krabičky, krabičky. Všude se nám hromadí krabičky. Ale co s tím? Při pohledu na hromadu dalších krabiček, ve kterých mi babička dává jídlo, mé tělo pokrývá studený pot a kolena se mi podlamují...

3.11.2015 v 9:20 | Karma: 6,09 | Přečteno: 383x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Jak jsem se snažila slovy vyjádřit něco, co slovy vyjádřit nejde

Je to už šest dní, co jsem se vrátila z chorvatsko-srbských hranic a já mám přitom pocit, jakoby to bylo včera.

30.10.2015 v 16:19 | Karma: 13,50 | Přečteno: 896x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Kdyby věci uměly mluvit

Neměli bychom pro naše bezpečí všechny věci raději zničit? ----------------------------------------------------------------------------------------

19.10.2015 v 11:40 | Karma: 5,92 | Přečteno: 207x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Sourozenecká láska (fejeton?)

Jak ty vypadá v moment, kdy spolu bydlí dva odlišní sourozenci? Dvacetiletá studentka Filosofické fakulty a dvacetipětiletý student Fakulty jaderné fyziky a inženýrství?

11.10.2015 v 17:19 | Karma: 10,03 | Přečteno: 543x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Zeď

(Na památku Jeana Paula Sartra) ...........................................................................................................................................................

2.10.2015 v 14:30 | Karma: 8,08 | Přečteno: 269x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Chile II (Coyhaique)

A už nastal ten den, kdy letíme na jih. Pod námi se míhají zasněžené hory a lidé do letadla nastupují v bundách. V Čechách je sice touhle dobou léto, v Santiagu je jako u nás na podzim, ale v Patagonii je zima. Pořádná.

23.9.2015 v 10:58 | Karma: 6,96 | Přečteno: 207x | Diskuse| Cestování

Barbora Kubantová

Z Gruzie, přes Arménii, Turecko až do Bulharska během měsíce (Úvod)

Původně jsme měly v plánu jet do Azerbajdžánu. Stejně jako loni, kdy jsem chtěla jet na dobrovolnický projekt do Afriky, a nakonec jsem skončila kdesi v nepálské džungli.

18.9.2015 v 16:26 | Karma: 7,76 | Přečteno: 433x | Diskuse| Cestování

Barbora Kubantová

Vítr

Vítr si pohrával s jeho vlasy. Nechával mu úplnou svobodu a za to se mu dostávalo odměny. Občas když se na vítr naštval, dal chlapci co proto, a tak si chlapec uvědomil, že ho musí vnímat a musí mu dávat svobodu.

17.9.2015 v 22:20 | Karma: 6,50 | Přečteno: 181x | Diskuse| Poezie a próza

Barbora Kubantová

Chile I (Úvod)

24.7.2013 Vydávám se na rok do Jižní Ameriky. Proč právě tam? Toť dobrá otázka. Umím španělsky, je mi 16 a mám chuť odjet někam pořádně daleko na rok.

23.8.2015 v 18:14 | Karma: 9,71 | Přečteno: 234x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 58
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 757x
 

 Nemám ráda kritiku umění. Může ho tvořit každý už jen tím, jak žije. A proto se při čtení mých řádků zastavte a v klidu si dejte šálek kávy. Sedněte si na nějaké příjemné vyhřáté místo. Přestaňte soudit a pouze vnímejte atmosféru.