Co s nimi?

3. 11. 2015 9:20:57
Krabičky, krabičky, krabičky. Všude se nám hromadí krabičky. Ale co s tím? Při pohledu na hromadu dalších krabiček, ve kterých mi babička dává jídlo, mé tělo pokrývá studený pot a kolena se mi podlamují...

Kdykoli jedu k babičce, nabalí mi s sebou domů kromě halušek, ještě perník a štrúdl, a občas taky svíčkovou. No a co teprve druhá babička, ta mi dá panenku, dort, polévku a radši ještě fazolky se slaninou, abychom s bratrem nestrádali. Samozřejmě odmítnout něco takového nepřichází v úvahu. Při pohledu na krabičky a skleničky, ve kterých je to všechno uložené, se mi ale tělo pokrývá potem a kolena se mi podlamují. Když dorazím domů, čeká mě totiž plánování nové strategie, která se týká krabiček. Kam s nimi? Do jedné zásuvky, kde už je krabiček až až, se pokaždé ještě nějaká ta krabička vejde, zásuvka se ale hlavně nesmí nikdy otevírat znovu. Bohužel ani ta nad ní, protože by se člověk ocitl v krabičkách zavalen.

Sedím v depresi v obývacím pokoji a místo zkoušení míst, kam by se daly dát skleničky, raději o tom jen přemýšlím. V tu ránu přijde bratr s dalším jídlem od druhé babičky. Samozřejmě je zase zabaleno stejně. V krabičkách. Ani mu nestihnu nic říct a už se ocitá zavalen hromadou krabiček na zemi. Ať si je tam přeskládá znovu sám. Odcházím znechuceně pryč, když tu mě napadne spásná myšlenka. Přinesu tašku a všechny přebývající krabičky i skleničky do ní naložím a odnesu je dolů do sklepa, tam nikomu překážet nebudou. Už jsem tam uklidila staré časopisy, u kterých jsem nevěděla, co s nimi, staré sešity, u kterých jsem nevěděla, co s nimi, staré knihy, staré kolo, staré oblečení, rozbitý stůl, který nikdo nespravil, všechny moje rozbité telefony – kterých není málo, a občas tam nesu i jídlo, které se nevejde do ledničky. To ale na rozdíl od sešitů, rozbitých stolů, časopisů nebo skleniček, alespoň jednou za čas zmizí.

Po několika měsících už se do sklepa ani nedá vlézt. I když možná je to tím, že se ze sklepa stalo odkladiště všeho, co v domě nikdo z nás nepotřebuje. Letěla tam naše televize, protože nás nebavilo se na ni koukat, a po nějaké době vzniá ve sklepě jakási hierarchie věcí. Ty staré začínají požírat ty nové. Jakmile se náhodou ve sklepě ocitne nějaká samotná bota, která tam nikdy předtím nebyla, už ji nikdo nikdy jindy neuvidí. Bojím jsem se do sklepního pekla vkročit i já sama. Jsme s bratrem totálně bezradní. Pořád to ale nestačí k tomu, abychom všechny krabičky naházeli do tašky a těch dvacet minut s nimi jeli autobusem k babičce. Na to jsme prostě moc líní.

Jedeme k babičce a ta nám popadesáté připomíná, abychom jí přivezli krabičky, že už si musela dokonce koupit nové. „Neee,“ křičíme, „tohle musí někdy skončit!“ Ale když dorážíme domů – s další hromadou jídla v krabičkách s sebou, už je pozdě. Krabičky si začaly žít vlastním životem a při otevření domovních dvěří nás zasypou.

Pokud se nám někdy povede se z hromady krabiček vyhrabat, holt asi dneska spíme na zahradě. Věci, věci jsou všude.

Autor: Barbora Kubantová | úterý 3.11.2015 9:20 | karma článku: 6.09 | přečteno: 383x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 94 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.47 | Přečteno: 197 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 197 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 129 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 191 | Diskuse
Počet článků 58 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 755
 
 Nemám ráda kritiku umění. Může ho tvořit každý už jen tím, jak žije. A proto se při čtení mých řádků zastavte a v klidu si dejte šálek kávy. Sedněte si na nějaké příjemné vyhřáté místo. Přestaňte soudit a pouze vnímejte atmosféru.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...